Uprostřed hanácké roviny vznikalo na místě brodu a křižovatky obchodních stezek sídliště, postupně se měnící v tržní osadu a sídlo místního velmože, chránícího obyvatele a obchodníky, cestující krajem. Na začátku 12. stol. byla osada koupena olomouckým biskupem Janem II. a její věhlas zajistilo také zaznamenání Kroměříže na mapě arabského kupce Idrísího (1154). Spojením tržní osady se sídlem biskupa - tvrzí (plochou Velkého náměstí) a vybudováním městských bran a hradeb, dosáhl Bruno ze Šaumburka povýšení osady na město (1256). Z původní tvrze a pak gotického hradu byl po třicetileté válce vybudován italskými architekty F. Luchesem a G. P. Tencallou honosný barokní zámek jako rezidence olomouckých biskupů a současně centrum man ského systému olomouckých biskupů a pokladnice uměleckých sbírek. Biskup Karel II. z Liechtenštejna, budovatel zámku a obnovitel města v druhé polovině 17. stol., založil biskupskou knihovnu, patřící v době založení i dnes k nejcennějším knihovním sbírkám v naší republice. Vedle knih (86 000 svazků), obsahuje sbírku rukopisů (cca 500), s nejstaršími sahajícími až do 9. stol., prvotisků (218 svazků), hudební archiv s díly převážně barokních skladatelů (přes 10 000 skladeb), největší sbírku medailí a mincí (přes 11 000 ks), která je nejvýznamnější kolekcí duchovních ražeb po vatikánské sbírce, grafickou sbírku (19 000 ks) i kolekci staré kresby (65 ks) a především světoznámou obrazovou sbírku s díly italských, flámských a německých mistrů 16. a 17. stol. (Tizian, Cra nach, Breughel, A van Dyck aj.). Interiéry zámku, zpřístupněné veřejnosti od roku 1950, lákají návštěvníky, ale i autory filmů a televizních pořadů svým barokovým a rokokovým vybavením. Největší zájem a využití má sál Velké jídelny, od roku 1849 nazývaný Sněmovní sál, připomínající zasedání Ústavodárného sněmu rakouských národů v letech 1848-1849 a v současnosti sloužící jako koncertní sál kroměřížských hudebních festivalů, symposii, konferencí apod. Pozornost budí i zámecká kaple sv. Šebestiána jako stylově nejkrásnější rokokový interiér podobného poslání na Moravě. Druhým sálem, vzbuzujícím nadšení návštěvníků, je Manský sál, sloužící jako soudní místnost manského soudu, především díky obrovské fresce F. A. Maulbertsche, zachycu jící historii biskupství olomouckého od doby Ferdinanda II. Mobiliář historických sálů zámecké knihovny, vzniklý jako ukázka vídeňského baroka, doplňují rovněž dvě fresky brněnského malíře J. Sterna. Sala terrena byla původním hlavním vstupem do zámku z Podzámecké zahrady, dnes sloužící drobným výstavám. Vedle zámku zve k prohlídce Podzámecká zahrada, původně sloužící jako užitná a později barokní zahrada pod zámkem, se vstupem do zámku, na začátku 19. stol. přebudována v krajinářský park v rozloze 64 ha s romantickými stavbami, vodními plochami a cizokrajnými stromy a keři. Pozornost návštěvníků je přivádí do nejnavštěvovanější Květné zahrady - barokního klenotu zahradní architektury 17. stol. (F. Luchese, G. P. Tencalla) s centrální stavbou rotundy a galerii (233 m dlouhou) se sochami antického světakolonádou. Původ kroměřížských kostelů sahá až do doby Velké Moravy, i když dnešní vzhled je výsledkem úprav v průběhu 18. stol. Původní gotický farní kostel Blahoslavené Panny Marie byl znovupostaven a vybaven barokním interiérern v letech 1724-1736. Z johanitského (maltézského) špitálního kostelíka z 12. stol. vznikl pro piaristický řád barokní kostel sv. Jana Křtitele s bohatou výzdobou jako součást komplexu piaristických škol a koleje. Kolegiátní kapitulní chrám sv. Mořice, založený biskupem Brunem s trojlodní gotickou dispozicí byl novogoticky upraven po požáru v polovině 19. stol. Velké náměstí je ukázkou barokní architektury s cennými stavbami, především radnicí ze 16. stol. s věží 41 m vysokou, morovým sloupem z roku 1680, barokní kašnou a měšťanskými domy. Na severní straně je jeden z nich sídlem Muzea Kroměřížska (č. 38) se stálou expozicí rodáka - Maxe Švabinského, řada domů je opatřena informačními a pamětními deskami, upomínající na pobyt českých poslanců Kroměřížského sněmu 1848-1849. V rohu náměstí u zámku je pomník Jana Milíče z Kroměříže. Riegrovo náměstí vzniklo z tzv. Koňského, později Zelného trhu, původní tržní osady. Zdobí ho Morový sloup sv. Trojice (1724-1726), barokní kašna a komplex emeritního domu s kaplí sv. Jana Sarkandra a farou kostela Blahoslavené Panny Marie (1738). U budovy zámku zachovalá jediná ze tří bran města - Mlýnská brána, je součástí opevnění města hradbami ze 13. stol., jejichž části jsou ještě zřetelné v zástavbě. Z původního židovského ghetta, v ulicích Moravcové a Tylové, vyniká židovská radnice ze 17. stol. a připomínkou holokaustu je plastika Olbrama Zoubka u budovy Domu kultury na ulici Tovačovského. V podzámčí v ulici Na Sladovnách je rekonstruována budova bývalé biskupské mincovny s expozicí kroměřížského mincování (1600-1760). Centrum je městskou památkovou rezervací a zámecký komplex od roku 1955 národní kulturní památkou. Po zboření hradeb koncem 19. stol. se město rozrostlo na dnešní okresní město s 30 tisíci obyvateli. Kolem hradeb vyrostl pás základních a středních škol (1880-1920), z nichž vyniká Justiční škola (1877) a Gymnázium (1890) na Masarykově náměstí. Hanácké Athény - hrdý přídomek jména města, vycházející z tradice školství, hudby a kultury obhajuje město i v současnosti. Kontakt: Informační kancelář města, tel.: 00420/634/331 473.

Masarykovo náměstí s kostelem sv. Jana Křtitele a Justiční školou

Kroměřížský Arcibiskupský zámek

Kostel sv. Mořice s okolními budovami Arcibiskupského gymnázia a Mlýnskou branou

Květná zahrada s kašnou

Interiér kostela sv. Jana Křtitele