První písemné zmínky o Roudnici pocházejí z druhé poloviny 12. stol. Městem se Roudnice stala nékdy během 13. stol., v jehož závěru dochází k braniborské okupaci. Velký rozkvět města nastal za episkopátu pražského biskupa Jana IV. z Dražic (1301-1343). Tehdy byl založen augustiánský klášter a kamenný most přes Labe (obojí založeno v roce 1333). Za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi bylo založeno v roce 1378 Nové Město roudnické. Doba mezi koncem husitství a počátkem 17. stol. v Roudnici vyznačuje častým střídáním světských držitelů. Nejvýznamnější z nich byli na konci 16. stol. Rožmberkové. V roce 1603 nastupují na Roudnici Lobkowiczové, s nimiž je spojena historie nové doby. V roce 1850 zaniklo roudnické zámecké patrimonium. V témže roce byl vytvořen okres roudnický, který existoval až do roku 1960. Od konce 19. stol. postupně probíhala proměna Roudnice na moderní město.

Románská rotunda sv. Jiří na hoře Říp

Letecký pohled na střed města

Zvonice. Stará dřevěná zvonice vyhořela roku 1676 spolu s chrámem. Nová zvonice byla již zděná, postavená na původním místě roku 1715. Byly do ní opět zavěšeny tři původní zvony z let 1536, 1541 a 1619 z dílny roudnických zvonařů rodu Fričů. O záchranu těchto zvonů v době I. světové války se zasloužil historik umění z Vídně, dr. Max Dvořák, roudnický rodák.

Hláska. Pozůstatek středověkého opevnění mezi Starým a Novým Městem roudnickým. Tato památka častokráte v průběhu staletí přestavována, sloužila k obraně města, hlášení ponocného a ohlašování požárů.

Zámek. Na jeho místě stával původně románský biskupský hrad ze 12. stol., který byl později přestavěn v gotický hrad. V renesanci koncem 16. stol. byl přestavován Vilémem z Rožmberka. K zásadním změnám na roudnickém panství však došlo za vlády Lobkowiczů. V letech 1652-1684 na popud tehdejšího majitele Václava Eusebia z Lobkowicz byl dosavadní objekt přestavěn. Na úpravách se podílel Francesco Caratti. Zámek je první raně barokní stavbou severních Čech. Uměnímilovný rod Lobkowiczů sem soutředil skutečné malířské poklady světového významu. Mnohá z těchto děl jsou dnes uložena v Národní galerii jako například Rubensova Kleopatra, Senoseč od Pietra Brueghela st. aj. Díla významných španělských malířů jsou umístěna ve Středočeské galerii výtvarného umění v Nelahozevsi. Původní rozsáhlá a cenná knihovna je umístěna ve Státní knihovně ČR v Praze.

Proboštský chrám Narození Panny Marie. V místech původního románského kostelíka neznámého zasvěcení, byl vystavěn v letech 1333-1360 chrám Narození Panny Marie. Vedle kostela byl postaven i klášter řeholních kanovníků sv. Augustina, do něhož byli zpočátku přijímáni pouze uchazeči českého původu. Toto centrum vědy a kultury mělo středoevropský význam. Za husitství v roce 1421 došlo k poničení staveb. Koncem 16. stol. byla provedena oprava a pak v letech 1725-1734 barokní přestavba kostela. V chrámu je umístěn tzv. Roudnický cyklus obrazů Utrpení a Zmrtvých vstání Páně z roku l622. Z kláštera se dochovalo východní, jižní a západní křídlo ambitu.