Chomutovský okres zaujímá příhraniční část na severozápadě Čech. Ač se dostal v posledních desetiletích do povědomí především jeho průmyslový a zemědělský charakter, přesto má zajímavé složení z hlediska výskytu krajinných prvků, kterými se ostatní okresy České republiky nemohou pochlubit. Západní a jihozápadní část okresu tvoří východní svahy Doupovských hor, této sice erozí rozrušené, jinak bezesporu největší zachovalé vyhaslé sopky. Na severu okresu se táhnou severovýchodním směrem Krušné hory, které především z několikakilometrové vzdálenosti jakoby charakterizuje jednolitý horský masiv, nahoře přecházející v příjemnou náhorní plošinu, mírně se sklánějící směrem do Německa. Na západě okresu jsou oba tyto horské masivy od sebe odděleny jen hlubokým údolím, které využívá řeka Ohře. Východně od Kadaně vtéká Ohře do vcelku nížinného rovinatého území severočeské hnědouhelné pánve, porušeného jen občas zaříznutými údo lími potoků a říček stékajících z Krušných hor. Směr toku Ohře i rozložení hor předurčovaly migraci národů i kultur a následně osídlování území okresu a to od předhistorických dob až do současnosti, postupně Kelty, Germany a Slovany. Teprve během rozmachu středověkého rudného hornictví byly ve větším měřítku osídleny i Krušné hory, kdy vzniklo několik horních měst (Hora Sv. Šebestiána, Suniperk, Měděnec, Přisečnice atd.). V podhorské části v okolí Jirkova, Kundratic a jinde se v téže době zabývali těžbou a zpracováním kamence. Období rozvoje manufaktur a následná průmyslová revoluce umožnila vybudování některých ojedinělých odvětví (výroba porcelánu, zpracování korku, výroba kuličkových ložisek, bezešvých trubek apod.) i pokrytí území sítí železnic, včetně horské oblasti Krušných hor. Současný ráz, především nížinných částí okresu, je poznamenán rozmachem uhelného hornictví a energetiky. Krušné hory se vyznačují ve své svahové části celou řadou příčných údolí. Některá jsou táhlá a dlouhá i přes 10 km (např. údolí Bezručovo a Prunéřovského potoka, Telšské údolí), jimiž se vcelku pohodlně pěšky i na kolech dostaneme až do vrcholové části Krušných hor do území s rozsáhlými rašeliništi ve výškách mezi 800900 m n.m. (např. u Hory Sv. Šebestiána či Výsluní) nebo s romantickými skalami (Měděnec). Jiná Krušnohorská údolí naopak mají prudší spád. Délkou zhruba 3 km, převýšením okolo 500 m a spádem téměř ~ 15 % patří k nejstrmějším údolím celého pohoří (např. údolí Kundratického potoka) a jsou přímo stvořené pro vyznavače jízdy na horských kolech. V zimě lze využívat lyžařského centra na severovýchodních svazích Klínovce (1244 m n.m.) u Loučné nebo v několika menších lyžařských střediscích. Na své si však přijdou i vyznavači dlouhých lyžařských výletů po vrcholovém plató Krušných hor. Vyvrcholením je závěrečný mnohakilometrový sjezd do údolí řeky Ohře, zejména proto, že se do vrcholových částí Krušných hor lze vcelku pohodlně dostat železnicí vedoucí z okresního města do Vejprt. Krušnohorská údolí či jejich svahy zpestřují některé zajímavé památky (např. zřícenina hradu Hasištejn ze 14. stol.), několik malých přehradních nádrží na pitnou vodu (např. Kamenička patřící ke stavebním památkám), ale i přírodních útvarů (např. zbytky původní bučinné vegetace na jižních svazích Krušných hor na Jedlové hoře) či místa jinak floristicky zajímavá. Tato jen velice stručná charakteristika naznačuje, že chomutovský okres má celou řadu zajímavých přírodních, kulturních, stavebních i historických památek. Některé z nich přesahují svým charakterem význam okresu, v některých případech i našeho státu, či jsou jinak zajímavé či jedinečné. Bezesporu si tu na své přijdou turisté i sportovci nejrůznějšího druhu, dále rybáři, milovníci hradů, zámků a dalších stavebních památek, muzeí, ale také např. zájemci o archeologii, botaniku, geologii, myslivci i mnozí další zájemci, mezi nimi v posledních letech zase již i houbaři. Kanoisté a vyznavači dalších vodních sportů jistě znají horskou část toku řeky Ohře v západní části chomutovského okresu a v poslední době i rozlehlé vodní plochy Nechranické vodní nádrže, vhodné pro jachtink. Přímo stvořený pro letní rekreaci je i vodní areál Kamencového jezera v Chomutově. V blízkosti jezera v Podkrušnohorském zooparku je k vidění zejména množství evropské fauny. Z mnoha stavebních a kulturních památek jsou domácími i zahraničními turisty vyhledávány především městská památková rezervace v Kadani s řadou významných staveb různých uměleckých slohů a s nejzachovalejším městským opevněním. K turisticky atraktivním patří novogoticky přestavěný zámek Klášterec nad Ohří s expozicí historie českého a ukázkami evropského i čínského porcelánu s krásným zámeckým parkem s množstvím cizokrajných dřevin. K pověsti zajímavého střediska turistiky přispívá také existence léčivého pramene minerální vody Eugenie, objeveného v roce 1883. Rozsáhlý park, který si zachoval svoji barokní dispozici má i zámek (původně hrad) Červený Hrádek z konce 18. stol. u Jirkova, který se do národního podvědomí neblaze zapsal v době před německou okupací podepsáním dohody o odtržení Sudet. Velice zajímavé je nově vybudované hornické muzeum v někdejším významném dole na měd' u Měděnce. Některé zajímavé stavební památky jsou zachovány i v okresním městě. Za pozornost stojí komenda řádu německých rytířů s raně gotickou kaplí sv. Kateřiny - dnes okresní muzeum, pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie s vyhlídkovou věží. Působení jezuitského řádu ve městě připomíná raně barokní kostel sv. Ignáce z Loyoly podle návrhu Carlo Luraga s areálem koleje a gymnázia. Jednotlivě roztroušeny po území okresu jsou např. barokní kostel K. I. Dientzenhofera v Březně, pozdně románský kostel v Údlicích, románský kostel v Želině, některé stavební památky j ako zbytky hamru, vápenky u Kovářské a mnohé další. Historicky a architektonicky zajímavé jsou staré vesnice jako Přečáply, Škrle, Mašťov, Libědice.

Údolí řeky Ohře z vrchu Mravenčák, v pozadí s Krušnými horami vpravo a Doupovskými vrchy vlevo, s dominantou vrchu Šumná v popředí

Řeka Ohře je vyhledávána pro vodní turistiku

Nechranická vodní nádrž coby zásobárna vody pro průmysl i zemědělství je hojně využívána také jako sportovní a rekreační středisko

Štola Marie Pomocné pod Mědníkem je přístupná veřejnosti

Podkrušnohorský zoopark v Chomutově

Kamencové jezero v Chomutově - zatopený prostor po těžbě kamenečných břidlic

Rytířské slavnosti na Červeném Hrádku

Hasištejn - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461-1510) na svém sídle shromáždil knihovnu evropského významu

Sala terrena v zámeckém parku v Klášterci nad Ohří, v pozadí barokní kostel Nejsvětější Trojice

Zámek Klášterec nad Ohří s muzeem porcelánu

Kadaňskému náměstí dominuje bílá radniční věž

Františkánský klášter v Kadani je prohlášen za národní kulturní památku

Severovýchodní svahy Klínovce (1244 m n. m.) s mnoha sjezdovkami

Pozůstatek vápenky v Kovářské