Širokou a mělkou kotlinu, v níž město leží (510 m n.m.), obepínají jako podkova hluboké lesy s památným Třemšínem (827 m n.m.) a nejvyšším vrcholem Brd Prahou (862 m n.m.). Mnohem staršího původu má Starý Rožmitál s farním kostelem Povýšení sv. Kříže, jehož objevený gotický portál pochází z let 1230-1240. Tehdy již vzniká opodál mezi bažinami hrad pozdějšího rodu Lvů z Rožmitála. Nejznámější z nich Jaroslav Lev podnikl známou diplomatickou cestu do západní Evropy v zájmu krále Jiřího z Poděbrad, který měl jeho sestru Johanu za manželku. Dalšími držiteli - rodem Gryspeků - byl hrad přestavěn v renesanční zámek. Ten pak patřil od roku 1623 do roku 1948 Arcibiskupství pražskému, které mu vtisklo nynější podobu. Adaptace prováděné městem v letech 1974-1989 zůstaly nedokončeny. Město samo se vyvíjelo z podhradí a pak z poddan ského městeěka, rozšířeného vzdor četným požárům. Náměstí se přimyká půdorysem k hradnímu areálu a tvoří spolu s radnicí a městským kostelem sv. Jana Nepomuckého městskou památkovou zónu. V Brdském památníku na náměstí je muzeum s pamětní síní učitele a hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby, rodáka z Přeštic. V Rožmitále působil od roku 1788 až do své tragické smrti. Jeho hrob je na hřbitově u kostela ve Starém Rožmitále. Rybova Česká vánoční mše 'Hej, mistře' z roku 1796 se odtud rozletěla nejen po naší vlasti, ale i do daleké ciziny. Její tradice je v Rožmitále stále živá. V muzeu jsou i některé unikáty; např. heraldická sbírka dřevořezeb znaků měst i rodů v počtu 520 kusů a pak model svatovítské katedrály zhotovený ze stébel slámy. Na dobových fotografiích z přelomu století je zachycen tehdejší vzhled města.