Město Mladá Boleslav má historii starší než tisíc let. V pol. 10. stol. založil kníže Boleslav II. na soutoku Jizery s Klenicí hrad, pod nímž brzy vznikla osada s tržním právem a kostelem sv. Víta. Jejímu dalšímu rozvoji nepochybně prospělo přenesení Mladé Boleslavě na táhlou plošinu v sousedství hradu, kde se od roku 1334 začalo postupně rozvíjet středověké město. Jeho majiteli se posléze stali páni z Michalovic, sídlící na nedalekém hradě na protějším břehu řeky Jizery, z něhož se do dnešních časů zachovala charakteristická zřícenina se šikmou válcovou věží zvanou Putna. Tak jako každé město i Mladá Boleslav má ve svých dějinách období rozkvětu i úpadku. Do povědomí celého Českého království město vstoupilo od konce 15. do počátku 17. stol., kdy se stalo střediskem Jednoty bratrské. Působení tohoto bytostně českého reformačního náboženského hnutí se projevilo ve školství, v knihtisku, v architektuře i ve vysoké úrovni společenského života města. V bratrském Římě, jak se tehdy Mladé Boleslavi říkalo, sídlili biskupové, a další činitelé Jednoty, v tiskárně Mikuláše Klaudiána, autora první tištěné mapy Čech z roku 1518, se tiskly náboženské i odborné knihy, bratrská škola vychovávala desítky vzdělanců, kteří odtud odcházeli na evropské univerzity. Město se v této době dočkalo nákladné přestavby hradu na renesanční zámek, vyrostla nová radnice a monumentální bratrský sbor z roku 1554. Pobělohorské osudy města Mladá Boleslav mají dvě tváře: násilná rekatolizace z něj vyhnala do emigrace desítky protestanských rodin, průchody císařských a zejména švédských vojsk za třicetileté války vážně ochromily jeho hospodářství a přispěly k bídě a chudobě obyvatelstva. Na druhé straně se však na sklonku 17. stol. začínají projevovat náznaky příznivého rozvoje: stoupá počet obyvatel, zacelují se rány způsobené válkou, barokní sloh mění vzhled města, které nabývá na výstavnosti a kráse. 19. stol. znamenalo pro Mladou Boleslav další epochu rozvoje. Textilní manufaktury nabývaly postupně průmyslového charakteru, od 60. let se město trvale počeštilo, rozvoj řemesel, obchodu a zejména průmyslu rychle postupoval. V roce 1895 založili dva průkopníci českého motorismu, mechanik Václav Laurin a knihkupec Václav Klement dílnu na výrobu jízdních kol. O tři roky později začali produkovat motocykly a v roce 1905 opustil bránu továrny první automobil - pověstná Voituretta o obsahu 1000 cm' a max. rychlosti cca 40 km/ hod. Byly položeny základy tradice, která během uplynulého století přivedla značku Laurin & Klement, později ŠKODA na výsluní světové výroby automobilů. Současná automobilová akciová společnost ŠKODA s více než 15 tisíci zaměstnanci náleží k dominantním podnikům České republiky a své výrobky vyváží do více než 60 zemí světa. Padesátitisícové okresní město Mladá Boleslav je střediskem rozsáhlé oblasti, která zaujme návštěvníky nejen svou současností, ale i pohledem do dávné i nedávné historie. Region je nesmírně bohatý na středověké hrady (Michalovice, Bělá pod Bezdězem, Benátky nad Jizerou, Mnichovo Hradiště aj.), milovníci církevních staveb zde naleznou architekturu románskou (Vinec, Mohelnice), gotickou (Mladá Boleslav, Bezděz, Vlčí Pole), renesanční a zejména barokní (loreta v Kosmonosích, Mnichovo Hradiště, Bezno, Bělá pod Bezdězem, Dobrovice aj.). Zastoupeno je i moderní stavitelské umění (J. Kroha, O. Döbert aj.). S pojizeřím jsou svými životními osudy spjaty i četné významné osobnosti české literatury, hudby, vědy a umění: Bedřich Smetana prožil posledních devět let svého života v myslivně v Jabkenicích, z Benátek nad Jizerou pocházeli významní hudebníci bratři Bendové, po kraji nejednou putoval a pro své básnické dílo čerpal Karel Hynek Mácha, v Mladé Boleslavi se narodil básník a novinář František Gelner, rodovými kořeny je s tímto městem spjat slavný barokní malíř Jan Kupecký. Nejednou se Mladoboleslavsko zapsalo i do dějin světových a evropských: na zámku v Mnichově Hradišti se v roce 1833 konala schůzka rakouského císaře, pruského krále a ruského cara, zdejší panství v 17. stol. vlastnil nejen Václav Budovec z Budova, čelný představitel stavovského odboje z let 1618-1620, ale i pověstný vojevůdce Albert z Valdštejna, který je v Mnichově Hradišti pochován. Zámecký archiv obsahuje i knihovnu pánů z Valdštejna, kterou kdysi spravoval Giacommo Casanova. Na zámku v Benátkách nad Jizerou konal svá pozorování dánský astronom Tycho de Brahe a krátce tu pobyl na návštěvě jeho neméně slavný současník Jan Kepler. Poblíž Mladé Boleslavi na zámku Neuberk sídlily generace stejnojmenného šlechtického rodu, jehož představitelé štědře podporovali tehdy nově založené Národní a Umělecko-průmyslové muzeum, na zámku v Niměřicích žil JUDr. Rudolf Thurn-Taxis, který se významně podílel na založení Národního divadla v Praze, v knihovně sedláka Jan.a Krouského v Katusicích byl objeven rukopis Máje Karla Hynka Máchy. Mladá Boleslav a kraj kolem jsou místem, které vás rozhodně zaujme.

Panorama Mladé Boleslavi

Hrad

a.a.s. ŠKODA Mladá Boleslav

Městské divadlo

Stará radnice