Dnes téměř pětasedmdesátitisícové průmyslové Kladno, ležící necelých třicet kilometrů západně od Prahy, přetrvává v obecném povědomí jako "město uhlí a oceli". Tento přívlastek se však týká jen menší části minulosti a jeho aktuálnost zeslábla. Těžba uhlí se přesunula mimo obvod města, rozsah hutí se zmenšil. Tvář města, jíž dominuje rekonstruovaná centrální pěší zóna, v posledních letech prožívá svou renesanci. Kladno, původně ves, poprvé v pramenech připomínaná v letech 1315-1318, se stalo roku 1561 poddanským městečkem. Za poslední vrchnosti, břevnovsko-broumovského opatství benediktinů, tu barokní mistr Kilián I. Dientzenhofer postavil tři nejstarší dochované kladenské stavby: zámeček (dnes zámeckou galerii a muzeum), kapli sv. Floriana a sousoší Immaculaty. Povýšení Kladna na město roku 1870 i statut královského horního města z roku 1898 se promítly i ve výstavbě měšťanského jádra a řady veřejných budov, jejichž historizující, secesní i modernistický vzhled dnes prodělává výraznou ob novu. Nález uhlí v roce 1846, založení Vojtěšské huti a později i Poldiny huti, změnilo Kladno v největší industriální centrum středních Čech. Tuto průmyslovou minulost připomíná muzeum Strojíren Poldi ve městě či hornický skanzen bývalého dolu Mayrau na severozápadním obvodu. Kladno má jednu z nejstarších středočeských scén, několik galerií, ligový hokej, spojený např. s osobnostmi Františka Pospišila či Jaromíra Jágra a řadu dalších společenských, kulturních či sportovních zařízení. Na jihozápadním obvodu je obklopeno lesy, které přecházejí až do turistické oblasti povodí Kačáku a křivoklátských lesů. Polohou i ubytovacími kapacitami, dopravním spojením i blízkostí pražského letiště může být východiskem k návštěvám Prahy, historického Slánska, Rakovnicka či romantické oblasti Českého krasu.

Zámecká opatská kaple sv. Vavřince s freskami Jana Karla Kováře, datovanými k roku 1740. V jejím interiéru je umístěna expozice kladenského baroka.

Kladenský zámek, vybudovaný koncem 1. pol. 18. stol. břevnovsko-broumovským opatstvím benediktinů podle Dientzenhoferových plánů, je v restaurované podobě sídlem okresního muzea a městské zámecké galerie.

Centrální barokní kaple sv. Floriána na třídě TGM. Tato pravděpodobně poslední sakrální stavba Kiliána Ignáce Dientzenhofera byla založena roku 1751.

Hlavní kladenská tepna, třída TGM, v současnosti pěší korzo, vlevo se siluetou barokní kaple sv. Floriána a vpravo s bývalou lékárnou ' U české koruny ', zdobenou sgrafity Mikoláše Alše.

Náměstí starosty Pavla v historickém jádru Kladna, jemuž dominuje novorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie od L. Láblera s novorenesační radnicí od J. Vejrycha.