Město Benátky nad Jizerou - centrum dolního Pojizeří - leží na křižovatce prastarých obchodních cest, používaných již v období raného středověku. Nejstarší písemná zpráva o vsi Odboř, dnes součásti města, pochází z roku 1052. Vznik Benátek nad Jizerou je možno položit před rok 1346, kdy majitel panství Jan z Dražic získal povolení založit na výšině nad řekou Jizerou město a klášter, který byl vystavěn roku 1349 společně s kostelem Narození Panny Marie, dnešním kostelem zámeckým. Klášter zanikl v husitských válkách. Rod pánů z Dražic, majitelů panství a města, vymřel v roce 1385. Benátky pak měnily často svoji vrchnost, protože se majitelé dražického panství v krátkých obdobích střídali. Od roku 1526 přeložil své sídlo pan Friedrich, purkrabí z Donína, z Dražic na Nové Benátky, kde započal se stavbou renesančního zámku na zříceninách původního kláštera. Roku 1599 byl dražický hrad, panství i zámek v Nových Benátkách prodány císaři Rudolfovi II., který zapůjčil zámek slavnému dánskému hvězdáři Tychonovi Brahe, aby zde vybudoval astronomickou observatoř. Zde se v roce 1600 Tycho Brahe poprvé setkal se svým spolupracovníkem Janem Keplerem. Po třicetileté válce dostal zámek a panství jako odměnu za své služby od císaře Ferdinanda III. generál jízdy Jan z Werthu, který k zámku přistavěl severní křídlo. Dostavbu východního křídla a věže zámeckého kostela v roce 1702 za hraběte ze Schützenu bylo dosaženo dnešního půdorysu celého objektu. Později byl vyzdoben zámecký park a nádvoří sochami z okruhu Matyáše Brauna a Františka Adámka. V letech 1844 až 1847 působil v rodině majitele zámku a panství hraběte Leopolda Felixe Thun-Hohensteina mladý Bedřich Smetana jako učitel hudby. Posledním šlechtickým majitelem byl hrabě R. Kinský, který rozprodal v dražbě mobiliář zámku a zámek odkoupilo město v roce 1920. V roce 1944 sloučením původně samostatných obcí Nové Benátky, Staré Benátky a Odboř vznikly dnešní Benátky nad Jizerou. Nyní k nim patří ještě Kbel a Dražice nad Jizerou.