Bělá pod Bezdězem - město Smetanova Tajemství a brána do Máchova kraje - tak je nazýváno toto krásné město, plné zeleně, obklopené hlubokými lesy a dobře udržovaným koupalištěm. Díky těmto lesům, čistotě ovzduší a dobré pramenité vodě se stalo velmi vyhledávaným letoviskem. Má však i bohatou historií. Vzniklo přenesením práv města, jež se rozkládalo na úpatí kopce Bezděz a trpělo nedostatkem vody, na místo při potoku Bělá. Svolení k tomu dal král Václav II. roku 1304. Když už bylo město vystavěno a opevněno v roce 1337, potvrdil městská práva zástavní držitel bezdězských statků Hynek Berka z Dubé a Lipé listinou, která je zachována a město neslo název Nový Bezděz. Toto jméno se však neujalo a bylo nahrazeno názvem původní osady Bělá. Mělo se stát významným hospodářským střediskem kraje, což v jeho pravidelném půdoryse dosvědčuje velké tržiště, nynější náměstí. Po založení augustiánského kláštera roku 1345 mělo město být i střediskem kulturním. Slibný rozvoj s vzkvétajícími řemesly a obchodem však skončil za vlády Václava IV. Bělá se dostala z majetku koruny do moci pánů z Michalovic. Za husitských válek byla dvakrát tvrdě dobývána a střídavě náležela stoupencům krále Zikmunda a Pražanům (Sirotkům). Když nastaly klidnější časy, zůstalo město dál v zástavním držení rodu Michaloviců. Po vymření rodu připadla roku 1468 pánům Tovačovským z Cimburka, po té pánům z Janovic, právě Jan z Janovic nechal v roce 1502 vybudovat městu vodovod. A pak tu byli především Berkové z Dubé. Roku 1622 koupil zkonfiskované statky Bohuchvala Berky Albrecht z Valdštejna. Ten uvalil na město značné daně. Po jeho zavraždění připadla Bělá Vlachovi markraběti CarettoMillesimo, od něhož ji roku 1678 koupil hrabě Arnošt z Valdštejna. Jeho rod ji držel až do roku 1848. Za třicetileté války Bělá velmi trpěla opakovanými nájezdy Svédů i morem a byla téměř zničena obrovským požárem v roce 1635. Za panství Valdštejnů v 18. stol. se opět vzpamatovávala řemesla, zejména tkalcovské a soukenické. V roce 1765 byla v bělském zámku zřízena manufaktura, kde byly zaměstnány ponejvíce děti, vzmáhala se papírna, založená v roce 1696 a byla založena továrna na sukna a látky. Bělá se stala také sídlem okresního zastupitelstva a okresního soudu, byla zde zřízena v roce 1855 lesnická škola, přeložená v roce 1904 do Zákup. Po první světové válce došlo ke združení okresu a hospodářská krize ve třicátých letech zadusila textilku. V roce 1938 po německém záboru pohraničí se ocitla na samé hranici protektorátu. Šťastnější etapa historie města načas skončila. Dnes je Bělá pod Bezdězem zemědělskoprůmyslovým městem s výrobou papíru, střešní lepenky, s kovoprůmyslem, dřevoprůmyslem, je zde oděvní dílna a sklárna s výrobou broušeného skla. Úspěšně se zde rozvíjí soukromé podnikání. Je však také významným rekreačním střediskem kraje s řadou stavitelských památek, jimž vetkl ráz historický vývoj města. Jsou zde zbytky opevnění s Českou branou, zámek, v jehož části je umístěno regionální muzeum, kostel Povýšení sv. Kříže a kostel sv. Václava s klášterem, náměstí s ojedinělým parkem, Mařatkův pomník "Na stráž!" a na nedaleké Horce pomník Karla Hynka Máchy. K městu se váže i Smetanova opera "Tajemství", ale také životy několika významných osobností - například v letech 1860-1882 zde působil PhDr. Emanuel Purkyně - zakladatel meteorologie, své mládí zde prožil básník Vladimír Holan, narodil se zde Miloslav Disman a herec Václav Trégl. Bělá pod Bezdězem se svým okolím je půvabným koutem České republiky.

Park na náměstí, kde se tradičně pořádají promenádní koncerty

Zámek, v jehož části je umístěno regionální muzeum

Pomník 'Na stráž!' v parku na náměstí

Radnice - po staletí sloužila jako radniční dům i v současné době zde působí městský úřad