Město Stříbro se rozkládá 30 km západně od Plzně na návrší vystupujícím z hlubokého údolí řeky Mže. Již ve 12. stol. zde existovala hornická osada, v jejímž okolí se kutalo stříbro. První písemné údaje o lokalitě pocházejí z listiny Friedricha Přemyslovce, datované do roku 1183. Založení vlastního sídliště se však datuje do roku 1131. Před polovinou 13. stol. byla osada přenesena z nevýhodné údolní polohy na výrazný skalnatý hřeben. V tomto strategicky velice výhodném místé vyrostlo potom královské město. Na jeho rozvoji mělo významný podíl nejen hornictví, ale také vhodné umístění Stříbra na důležité obchodní stezce směřující z Prahy na Norimberk. Rychlý růst a značný význam Stříbra, které bylo na počátku 15. stol. čtvrtým největším královským městem v Plzeňském kraji, je z archivních pramenů zřejmý. Ve městě bylo tehdy kolem tří set domů, v nichž žilo na dva tisíce obyvatel. Stříbro mělo také tři kostely a tři kláštery s kostely. V roce 1427 obléhali město křižáci, kteří byli nakonec rozprášeni v památné bitvě u Tachova. V současné době má Stříbro přes 8 000 obyvatel. Historické jádro města, které je vyhlášeno městskou památkovou zónou, si zachovalo středověkou uliční sít'. Prostor náměstí je hodnotným městským interiérem, mimořádně významná je renesanční radnice s překrásnou sgrafitovou výzdobou fasády. Pozoruhodné jsou i renesanční domovní portály, vytvářející ojedinělou architektonickou skupinu. Po obvodu historického jádra se zachovaly městské hradby. Ve městě se nachází celá řada významných historických objektů. Děkanský kostel Všech svatých v barokní přestavbě s původní gotickou věží, hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostelík sv. Petra a pozůstatky kostela sv. Máří Magdaleny jsou nejvýznamnějšími sakrálními památkami. V prostorách minoritského kláštera je umístěno městské muzeum, křížová chodba v severním křídle kláštera je architektonickým skvostem městských památek.

Celkový pohled na město

Renesanční radnice

Kamenný most přes řeku Mži s Koubkovou brankou z roku 1574. V pozadí kostel Všech svatých

Náměstí s kašnou, morovým sloupem a gymnáziem v pozadí

Husitská bašta - jediná, která se z původních 17 bašt zachovala. Dnes je využívána jako malá výstavní galerie