Město ležící 35 km od Plzně a 27 km od Rakovníka je přirozeným správním a kulturním centrem severovýchodní části severního Plzeňska. V letech 1850-1949 bylo sídlem státní správy - politického okresu kralovického. Poprvé jsou Kralovice zmiňovány jako ves s tvrzí roku 1183, kdy byly darovány plaskému klášteru. Z trhové vsi na křižovatce obchodních cest mezi Prahou, Plzní, Chebem a Žatcem roku 1289 vzniklo poddanské městečko. V roce 1400 byly Kralovice vysazeny zákupním právem o výměře 50 lánů a dostaly řadu obchodních i právních výsad. Řídily se staroměstským právem. V roce 1420 zastavil král Zikmund Kralovice s okolními vesnicemi bratřím Bedřichu a Hanuši z Kolovrat, kteří později městečko rozdělili na dvě poloviny - jedna patřila ke hradu Krašovu, druhá k Libštejnu. Krašovskou polovinu dostal nazpět klášter plaský v roce 1480, libštejnskou v roce 1513. Hned v roce 1518 byla polovina Kralovic zase oddělena ke kaceřovskému statku, s nímž ji později získali Gryspekové z Gryspachu. Ti dostali do zástavy i druhou polovinu městečka. Na jejich žádost povýšil Ferdinand II. Kralovice roku 1547 na město. Udělil jim městský znak, právo pečetit červeným voskem a řadu tržních výsad. Po bělohorské bitvě bylo město i panství Gryspekům odňato a v roce 1623 bylo opět vráceno plaskému klášteru za jeho věrnost císaři a zásluhy ve stavovském povstání. Klášteru město patřilo až do roku 1785, kdy byl plaský klášter zrušen. Ve městě byl koncem 18. stol. zřízen regulovaný magistrát. Kolem poloviny 19. stol. mělo město 285 domů a 1 800 obyvatel. Z větší části dřevěné domy ve městě byly obětí požárů, v roce 1845 vyhořela polovina města. Na konci 19. stol. však město rychle rostlo a mělo 335 domů a téměř dva tisíce obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím, pěstováním obilí, drobnými řemesly, jako hrnčiřstvím, tkalcovstvím apod. Známé bývaly čilé trhy na dobytek a chov kralovického prasete. Větší rozkvět nastal za 1. republiky a po válce, kdy se do Kralovic soustředila řada podniků spojených se službami zemědělství. V současné době mají Kralovice s připojenými obcemi Hradecko, Bukovina, Řemešín a Trojany asi 3 600 obyvatel. Městem protéká Kralovický potok, vlévající se do Sřely, v okolí je řada rybníků - Oborák, Volesko, pod M. Týnicí, Červená Hora. Ve městě je řada památek. Městskou dominantou je farní kostel sv. Petra a Pavla, zmiňovaný již roku 1250. Gryspekové nechali přestavět kostel v renesančním slohu pravděpodobně podle projektů Bonifáce Wohlmuta v letech 1575-1581. K obdélné lodi s užším, pětiboce uzavřeným presbytářem na severní straně přiléhá hranolová věž se schodištěm. V kapli na jižní straně zřídili hrobku, v níž odpočívají členové rozvětvené rodiny (Florián Gryspek měl 24 dětí), kteří jsou uloženi v zasklených rakvích. Jejich zachovalost, která je raritou, jim vysloužila označení kralovické mumie. Epitaf Gryspeků je významnou památkou renesančního umění v západních Čechách. Pochází z roku 1593 a je dílem řezbářů a malířů Hanse Bulea z Řezna, Samuela Brauna z Kadaně a Hartwiga z Wernigerodu. Nechali jej pořídit za 600 tolarů synové Floriána Gryspeka, který je také na epitafu se svojí manželkou Rosinou vyobrazen. Vybavení kostela je převážně barokní, hlavní oltář je zdoben gotickým sousoším Zvěstování Panny Marie z Mariánské . Týnice. K památkám dále patří barokní fara a řada městských domů mezi nimiž vyniká č.p. 35 na náměstí, nejstarší dochovaná světská stavba, č.p. 1 původní městská radnice s portálem na náměstí z roku 1793, městský úřad - secesní budova se zachovalými interiéry, původně městská spořitelna, měšt'anská škola na náměstí. Moderní architektura je zastoupena českobratrským sborem z roku 1934 od architekta Hanuše Zápala na Žatecké ulici a funkcionalistickou budovou české spořitelny architektů Stahlmacha a Svobody z let 1937-1939. V současné době jsou Kralovice místem čilého ruchu. Město prodělává velké změny související se stále se zlepšující sítí služeb, vznikem nových firem, úřadů a stavební činností směřující k uspokojování potřeb trvale bydlících i návštěvníků.

Náměstí Osvobození se školou a barokním domem 'U Beránků'

Mariánská Týnice postavená podle plánů J.B.Santiniho

Kralovice, Markova ulice s kostelem sv. Petra a Pavla