Poprvé se o Vítkovicích píše v listině bratří Petra a Jana z Paskova v roce 1357. V roce 1396 jsou Vítkovice v majetku ostravského dědičného rychtáře Jana Kopáče a po odkoupení olomouckým biskupem Mikulášem se uvádějí v hukvaldském panství až do roku 1848. Převratné změny v hospodářském a společenském životě dosud chudé vesničky nastaly po založení pudlovny v roce 1828 olomouckým arcibiskupem kardinálem Rudolfem. Z Vítkovic postupně vyrůstalo velké průmyslové město s největším a nejmodernějším hutním závodem v monarchii. Základní ráz staveb a kompoziční uspořádání vtiskl obci Paul Kupelwieser (1843-1919), který obnovil prosperitu podniku a zajistil mu přední místo ve světě metalurgie. Začalo se používat režné neomítané zdivo a duté tepelně izolované tvarovky. Stály zde závodní vily a soukromá sídla podnikatelů. Z tohoto období jsou také dvě nejvýznamnější dominanty na náměstí - kostel sv. Pavla s věží (vysvěcen 10. 10. 1886) a radnice z roku 1902. Na město byly Vítkovice povýšeny v roce 1908 s největším počtem obyvatel 27 359 v roce 1921. K Moravské Ostravě byly Vítkovice přičleněny v roce 1924 jako městská čtvrť. Od roku 1990 jsou Vítkovice jedním. z městských obvodů Ostravy se · mosprávnými orgány a úřadem v historické radnici. Mají svůj znak i prapor. Snahou je Vítkovice všestranně revitalizovat. V obvodu žije nyní cca 7 500 občanů. Je zde památkové ochranné pásmo (okolí Mírového náměstí) a 20 kulturních památek.

Historická radnice z roku 1902