Opava vznikla ve 12. stol. jako kupecká osada u brodu přes řeku Opavici na významné tehdejší obchodní trase spojující Moravu a Polsko. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195. Kolem roku 1215 získala Opava městská práva, která byla posílena privilegiem českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1224. Již předtím se stala Opava centrem severní provincie moravského markrabství a v 2. polovině 13. stol. opavského vévodství, které bylo původně přiřčeno vedlejší větvi české panovnick~ dynastie Přemyslovců. Opavské vévodství se postupně oddělovalo od Moravy a od 14. stol. se přiklánělo ke Slezsku. Samo město se rozvíjelo ve středověku populačně i ekonomicky, i když utrpělo značné škody při mongolském vpádu v roce 1241. Na rozvoji městské obce se podílely zejména tři etnické skupiny - Češi, Židé a Němci, kteří se pak na několik set let stali početně nejsilnější složkou opavského obyvatelstva. Kolem roku 1400 dal opavský vévoda Přemek vystavět ve městě knížecí hrad, který však v další fázi ztratil obranný charakter a proměnil se v zámek, architektonicky však nevýrazný a po zchátrání zbořený v roce 1891. Vzestup města nenarušily podstatně ani husitské války, ani česko-uherský konflikt v sedmdesátých letech 15. stol., který vedl ke zpustošení řady jihoslezských hradů. Pro postavení Opavy nabyl značný význam rok 1742, kdy došlo k odtržení Slezska. Výrazná převaha slezských teritorii se stala součástí nastupující pruské monarchie a Českému (Rakouskému) Slezsku připadl jejich malý zlomek. Opava získala postavení hlavního města Českého Slezska a stala se sídlem zemských úřadů a samosprávných orgánů. České Slezsko fungovalo bud jako samostatná země (17421782, 1849-1860, 1861-1928) nebo bylo spojeno jako administrativněúzemní celek s Moravou (1782-1849, 1860-1861, 1928- 1948). Avšak i v časech moravsko-slezské správní integrity sídlily v Opavě některé zemské instituce. Přestože byla Opava válečnými událostmi na jaře 1945 značně poškozena, mají návštěvníci možnost seznámit se s mnohými pozoruhodnými architektonickými památkami. Ve středu Opavy upoutá pozornost chrámová stavba konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie z 3. čtvrtiny 14. stol., vybudovaná ve stylu tzv. slezské gotiky, národní kulturní pa mátka. K stejné době náleží osmiúhlová tzv. Švédská kaple v OpavěKateřinkách. Další zajímavé středověké sakrální stavby v Opavě jsou zejména bývalý dominikánský kostel sv. Václava, minoritský kostel sv. Ducha i farní kostel v Opavě-Jaktaři. Za shlédnutí stojí rovněž fasády renesančních měšťanských domů, umístěných hlavně na Dolním náměstí. Z barokních staveb zasluhuje pozornost kostel sv. Vojtěcha na Dolním náměstí a exteriéry paláců na Masarykově třídě. Za zmínku rovněž stojí výstavní budova Slezského muzea, v níž je možno shlédnout expozice nejstaršího muzea na území České republiky, založeného v roce 1814. Zajímavá je i návštěva výstavních prostor zemského muzea na Ostrožné ulici nebo galerie Domu umění v prostorách bývalého dominikánského kláštera. K ozdobě Opavy patří i nově zrekonstruovaná budova Slezského divadla se svými dvěma soubory - či noherním a operním, jakož i budova Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity na Masarykově třídě. V blízkém okolí Opavy lze navštívit zámky v Raduni, v Hradci nad Moravicí nebo arboretum v Novém Dvoře. Opava byla rodištěm i působištěm řady významných osobností. Na zdejším jezuitském gymnaziu působil několik let Bohuslav Balbín (1621-1688), spisovatel a historik. Mezi studenty gymnázia byli např. Johann Gregor Mendel (1822-1884), biolog a zakladatel genetiky, Hans Kudlich (1823-1917), politik a představitel německého liberalismu na Opavsku. Gymnazijním profesorem byl Faustin Ens (1782-1858), historik a spoluzakladatel gymnazijního muzea. Na českém gymnaziu působil jako ředitel Vincenc Prasek (1843-1912), historik, topograf a jazykovědec. V první polovině 20. stol. zde žil Karl Schinzel (1886-1951) vynálezce barevné fotografie. V Opavě se narodil Josef Maria Olbrich (1867-1908), architekt a významný reprezentant vídeňské secese, český básník Petr Bezruč (1867-1958), autor sbírky Slezské písně, Václav Kálik (18911951), hudební skladatel, dirigent a klavírista, A. C. Nor, vlastním jménem Josef Kaván (1903-1986), spisovatel, Joy Adamsová (1920-1980), autorka přírodovědných knih, zejména o lvici Elze a africké přírodě. Ve městě je bohatý kulturní život. Koncertní činnost ať v koncertních sálech či chrámech, výstavní činnost ve Slezském zemském muzeu či v Domě umění, řada přehlídek souborů dětí i dospělých, které prezentují Opavu na různých celorepublikových i mezinárodních akcích. Mezi významné sbory patří pěvecký sbor Křížkovský se svou dlouholetou tradicí, dětské a mládežnické pěvecké sbory Červený květ, Jeřabinka, folklorní či taneční soubory. V Opavě se pořádá řada akcí, které svým významem přesahují daleko rámec regionu. Festival Bezručova Opava je věnován plně kulturní činnosti - přehlídky souborů, besedy se spisovateli, výstavy, divadelní představení, koncerty či literárně vědná konference - to vše jsou akce s dlouholetou tradicí. V listopadových dnech se v Opavě koná každoroční soutěž mladých varhaníků. V roce 1997 uplynulo 120 let od založení Matice Slezské, které byla udělena cena Petra Bezruče za rok 1997. K tisíciletému výročí smrti Vojtěcha byla ve Slezském muzeu instalována výstava: Sv. Vojtěch - první český Evropan.

Horní náměstí - hláska, sídlo Magistrátu města Opavy

Výstavní budova Slezského zemského muzea Opava

Dvořákovy sady - pomník Petra Bezruče

Kostel sv. Vojtěcha na Dolním náměstí

Kaple sv. Kříže, tzv. Švédská kaple

Interiér kostela sv. Vojtěcha

Budova spořitelny a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie

Horní náměstí - pohled na divadlo a kostel