Budišov nad Budišovkou je konečnou stanicí na železniční trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou. Třítisícové město leží v půvabné kotlině mezi Oderskými vrchy a pohořím Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce 512 m v blízkosti Kružberské přehrady. Vznik a založení města jsou nejasné. První pí semná zmínka je z roku 1301. Před rokem 1305 byl darován Budišov olomouckému biskupství. Z darovací listiny královy je zřejmé, že již v tomto roce byl Budišov typickou kolonizační osadou s městským půdorysem. Nebývalý rozkvět přineslo Budišovu 16. stol. Zásluhou biskupů Stanislava Thurza, Marka Khuena a Stanislava Pavlovského se stal Budišov jedním z předních měst na severní Moravě. Kvetl zde obchod i řemesla, která byla sdružena v ceších. Dodnes jsou uchovány podstavce s cechovními znaky při okrajích lavic v místním překrásném barokním kostele. Vedle řemesel a obchodu se v okolí Budišova (především u Starých Oldřůvek a Barnova) dolovalo stříbro. Budišov byl znám také jako hornické město. V okolí se také nacházela řada břidlicových dolů. Od 20. května 1613 směl Budišov užívat městský znak, který mu byl udělen kardinálem Františkem z Dietrichštejna. Středověký rozkvět města byl zastaven válkami na počátku 17. stol. Několikrát bylo město téměř zničeno. Největší pohromou bylo tažení pruského krále Bedřicha II., zvaného Velikého, proti Rakousku za Sedmileté války. Mezi Budišovem a nedalekými Guntramovicemi se strhla bitva mezi Prusy a císařským vojskem, vedeným legendárním generálem Laudonem. K této postavě i místu bitvy se váže několik pověstí. Válečnými i četnými živelnými pohromami, nakonec i svou odlehlostí utrpěl nesmírně hospodářský rozvoj města. Nový vzestup zaznamenali historikové až koncem 19. a začátkem 20. stol. Dnešní podoba města je výsledkem práce mnoha generací, které se snažily o zachování cenných historických památek v té nejkrásnější podobě. Za povšimnutí stojí dominanta města - barokní kostel z roku 1745 a fara, nově opravená městská radnice z roku 1635, městské znaky na radnici, budově školy a budově pošty. V blízkosti ojedinělé památky - kamenného mostu se sochou Jana Nepomuckého z roku 1725 najdou návštěvníci v budově městského muzea ojedinělou expozici jílovité břidlice a jejího zpracování. Součástí expozice je připomínka významného budišovského rodáka Františka Ignáce Kassiána Halašky (1780-1847) - filozofa, matematika, fyzika a astronoma, rektora Karlovy a vídeňské univerzity. Město je postupně objevováno i pro turistické a sportovní možnosti. Turisty zejména přitahuje krásná příroda a v zimním období dobré lyžařské podmínky. Na své si mohou přijít myslivci i milovníci rybolovu.

Barokní kostel z roku 1745 a fara

Centrum města

Věže barokního kostela