Nový Bor - město skla, město zeleně a zahrad - všechny tyto přívlastky Novému Boru patří a přispívají k jeho malebnosti. Městečko na severu Čech ležící 9 km od okresního města České Lípy, má dvanáct tisíc obyvatel. Je městem mladým, neboť zakládající listina - povýšení na město - pochází z roku 1757, kdy ji na žádost hraběte Kinského vydala Marie Terezie. Osud města byl od počátku spojen se sklem. Vzniku jeho výroby i dalšímu vývoji napomohla výhodná poloha při císařské silnici Praha-Rumburk-Žitava (o sto let později i železnice v tomto směru). Město je doslova položené do zalesněné, kopcovité krajiny podhůří Lužických hor. Zeleň tak prostupuje celým městem. Velkoryse byla založena i komunikační síť, která dodnes vyhovuje. Domy v ze leni svých zahrad jsou samostatné, jednoduché. Již od počátku zde bydleli lidé spíše obyčejní a prostí - řemeslníci, obchodníci se sklem. To ukazuje i stavební řešení domů spodní stavba z pískovcových bloků se stropními klenbami, vrchní roubená z mohutných trámů, typický mansardový krov dotváří jejich charakter. Bouřlivý vývoj města, vyprovokovaný růstem obchodu se sklem a vznikající sklářskou výrobou zasáhl i malou vesnici v sousedství Arnultovice. Jejímu logickému splynutí s městem předcházela rozsáhlá a plánovitá výstavba. Drobné domky předem navržené v pravoúhlé komunikační síti, položené do zeleně zahrad, sloužily k bydlení i domácímu zušlechťování skla - rytím, broušením, malováním. Aby se surovina nemusela dovážet, vznikaly první hutě a po nich i rafinerie. Výroba a zušlecht'ování skla tak spynuly s obchodem a konjunktura, která je doprovázela, umožňovala městu budovat rozsáhlé občanské a technické vybavení v daném období na obdivuhodné úrovni: vodovody, kanalizace, unikátní lesní hřbitov, vlastní elektrárna s teplárnou, kino, divadlo, hotel, pošta, banka, sklářská škola většina z nich slouží v původní či modernizované podobě dodnes. Dnešní Nový Bor neztratil nic ze své atraktivnosti. Množství drobných dílen malířů, rytců i brusičů skla, drobných i větších prodejen se sklem, nové soukromé sklářské pícky i hutě, nedávají návštěvníkovi možnost zapomenout na to, kde se nachází. Je ve městě skla. Sklářské muzeum na náměstí Míru s unikátními sbírkami nabízí stálou výstavu o vývoji sklářské výroby na Novoborsku. Na náměstí v domě č.p. 101 žil Bedřich Egermann, významný sklář, vynálezce sklářských technik (červená a žlutá lazura) a podnikatel. Za zmínku stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí, umělecky i technicky významná památka. Na třídě T. G. Masaryka v objektu č.p. 45 je jedinečný sál se stropními malbami Josefa Navrátila, který slouží jako koncertní i výstavní síň. Lesní hřbitov je unikátním hřbitovem zasazeným přímo do lesního porostu. V jarních měsících zde kvete velké množství rhododendronů. Okolí Nového Boru s množstvím rekreačních chalup a zařízení pro volný čas nabízí návštěvníkům další atrakce: přírodní koupaliště ve Sloupu, v zimním období nedaleký areál v Polevsku s vleky, upravovanými sjezdovkami a vytyčenými běžkařskými tratěmi v zalesněném členitém terénu, skalní hrad Sloup, unikátní přírodní výtvor Panská skála (Varhany) na Práchni u Kamenického Šenova, pískovcové svojkovské a sloupovské skály, Havraní skály mezi Novým Borem a Radvancem a v neposlední řadě přírodní rezervace Klíč s kamenným mořem, která symbolizuje krásu Lužických hor.

Sklářské muzeum

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Parkhotel

Letecký pohled na střed města

Letecký pohled na město