Archeologické nálezy z okolí Soběslavi dokládají, že toto místo bylo osídleno již v 1. tisícitelí našeho letopočtu. První historická zmínka o Soběslavi je z roku 1239. V roce 1390 jí udělili Rožmberkové výsady královských měst. Rožmberkům patřila Soběslav více než 300 let a z této doby se zachovaly zbytky městského opevnění s příkopem a torzo hradu s okrouhlou věží Hláska. Kostel sv. Víta představuje stavitelský klenot jihočeské gotiky z doby po roce 1375. Původně raně gotický chrám sv. Petra a Pavla má podobu z konce 15. a počátku 16. století, kdy bylo vnitřní dvoulodí sklenuto sklípkovou klenbou. 68 metrů vysoká věž, poškozená za husitských válek, byla nově postavena v letech 1485-1487, báň je z roku 1750. Ze 17. století se zachoval pů vodně hřbitovní kostel sv. Marka, postavený v barokním slohu, který dnes slouží ke kulturním účelům. Mezi zajímavé objekty na soběslavském náměstí patří renesanční Smrčkův dům z roku 1564 (dnes národopisné muzeum soběslavských Blat) a Rožmberský dům, darovaný roku 1609 Petrem Vokem z Rožmberka Zuzaně Vojířové (dnes muzeum přírody Táborska). Svoji podobu z 18. století si zachovala původně gotická radnice, kašna a Mariánský sloup. Městem Soběslav protéká Černovický potok, který na okraji města ústí do řeky Lužnice. Poblíž centra města je přírodní památka Nový rybník. V blízkém okolí se rozprostírají Soběslavská Blata s typicky rašeliništní přírodou a architekturou jihočeského lidového baroka.