Okres Ždár nad Sázavou geograficky patří do oblasti Českomoravské vrchoviny a tvoří podstatnou část CHKO ŽcYárské vrchy s nadmořskou výškou kolem 600-836 m (Devět skal). Jedná se o ekologicky nejčistší krajinu s množstvím lesů a rybníků, kterou lze využívat ke zdravému pohybu, turistice, rekreaci a sportu. Množství kulturních památek, kostelů, tvrzí, zámků, zřícenin, lidových staveb a dalších, dává pohled do minulosti a ukazuje význam tohoto regionu. Národní kulturní památky: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ždáře nad Sázavou (zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví lidstva UNESCO) - dílo architekta J. B. Santiniho postavené v letech 1719-1722 a státní hrad Pernštej u městečka Nedvědice, který byl vystavěn ve 13. stol. pány z Pernštejna. Okresnímu městu Zdár nad Sázavou (25 000 obyvatel) dominuje bývalý cisterciácký klášter s intimním prostředím historických budov (konventní kostel Nanebevzetí Panny Marie, Prelatura - dnes muzeum knihy, Konvent - galerie a Santiniho expozice v bývalých konírnách). Vhodná místa pro letní rekreaci tvoří Velké Dářko (206 ha vodní plochy v blízkosti Škrdlovic) a příměstská rekreační Pilská nádrž. Údolí řeky Svratky (Doubravník, Štěpánov, Nedvědice) je malebnou součástí regionu vhodnou k cykloturistice i pěší turistice.

Známé turistické, kulturní a sportovní centrum Nové Město na Moravě leží ve středu České republiky, v harmonické a malebné krajině nazývané Českomoravská vrchovina. Město i jeho okolí se stalo vyhledávaným místem k regeneraci sil. Krajina sama je ideálním terénem pro letní a zimní turistiku, cykloturistiku, zimní sporty, plavání, rybaření, houbaření a horolezectví. V posledních letech je patrná snaha rozšířit poskytované služby o agroturistiku. Je zde řada stavebních památek, půvab kamenných kašen i množství sochařských výtvarných děl, kromě jiných i od významných rodáků Jana Stursy a Vincence Makovského. Horácké muzeum seznámí návštěvníky s historií kraje i města, neboť muzejní expozice dokládají někdejší věhlas železářské a sklářské výroby, připomínají i tkalcovské řemeslo a v kraji tradiční zpracování dřeva, zejména pro výrobu lyží. Horácká galerie je umístěna v novoměstském zámku, návštěvníkům připomene bohatou historii kraje, ze kterého mnoho výtvarných umělců pochází a do kterého mnozí přijíždějí čerpat inspiraci. Ovšem nevznikla zde jen díla výtvarná, malebnost kraje se odráží v dílech hudebních a literárních. Každoročně se zde konají červencové městské slavnosti Nova civitas spojené s řemeslným jarmarkem. Jsou zde neobvyklé kavčí pouti v nedaleké Olešné. Samostatnou kapitolou Novoměstska tvoří běžecké lyžování. V posledních letech se lyžařský věhlas města ještě více rozšiřil díky mezinárodním závodům Světového poháru v běhu na lyžích spojených se Zlatou lyží Českomoravské vysočiny

Golfové hřiště poblíž městečka Svratka, které leží ve výšce 632 m n.m. a má 1 650 obyvatel. Je horským střediskem ve Ždärských vrších v údolí stejnojmenné řeky. Oblast Svratecka byla trvale osídlena od 13. stol. a náleží k panství rychmburskému. Nejvýznamnějším vládnoucím rodem na tomto panství byli Berkové z Dubé a Lipé. Pro zemědělství nebyly na Svratecku vhodné přírodní podmínky. V 18. stol. nastal rozvoj řemeslné výroby, zvláště hrnčířství, sirkařství, kamnářství a tkalcovství, v této době se nacházelo v okolí obce i několik železářských a sklářských hutí. V 19. stol. se rozšířila řemeslná výroba. Kulturní rozkvět zazname nala Svratka v období mezi světovými válkami, kdy se Svratecko pro své přírodní krásy stalo vyhledávaným významnými malíři: Antonínem Slavíčkem, Otakarem Nejedlým, Rudolfem Kremličkou, Františkem Kavánem a dalšími, krajina inspirovala spisovatele Terezu Novákovou, Miroslava Bureše, mistním rodákem je Josef Věromír Pleva. Z historických pamětihodností lze v obci zhlédnout kostel sv. Jana Křtitele založený ve 13. stol., v jeho blízkosti stojí starobylá zvonice a fara, na náměstí Národního povstání se nachází socha sv. Václava a památník padlých, v nejstarší části obce Račanech je zachovalá původní architektura. Svratka je známou rekreační oblastí, k největším rekreačním zařízením patří středisko ŽĎAS, ROJANA a ubytovna TJ MARS. Své služby nabízí návštěvníkům hotel Mánes a známá restaurace U Šillerů. Svratka je východiskem značených turistických cest a v okolí jsou vhodné terény pro běžecké lyžování, dále je zde fotbalový stadion a přírodní rychlobruslařská dráha.

Kostel svatého Vavřince dominuje Masarykovu náměstí i celému městu Bystřici nad Pernštejnem, je nejvýznamnější stavbou ve městě. Jeho vznik spadá do 13. stol., v průběhu věků podléhal vývoji a stavebním úpravám, při velkém požáru města v roce 1841 byl značně poškozen a při následné přestavbě dosáhl dnešní barokní podoby. Kostel stojí na dolním konci protáhlého náměstí, které upoutá mimo jiné i stavbou bývalé radnice, kde nyní sídlí muzeum Bystřicka. Protějškem kostela sv. Vavřince je původně evangelický kostel z roku 1615 postavený v gotickém slohu, který stojí na návrší nad středověkým půdorysem města. Zatímco tento kostel slouží nyní jako kostel hřbitovní, chrám sv. Vavřince je spolu s nedalekou farou střediskem náboženského života Bystřicka, oblasti, která stejně tak jako celá Vysočina je tradičně silně religiózní. První historicky doložená zmínka o Bystřici nad Pernštejnem spadá do roku 1238. Město bylo založeno v lesnaté oblasti asi 50 km severozápadně od Brna a v mělkém údolí říčky Bystřice - pravostranného přítoku Svratky v nadmořské výšce mezi 500 až 800 m. Krajina v okolí má typický ráz kulturní krajiny Vysočiny, kde se lesy střídají s poli a lukami, místy je krajina zpestřena rybníky a rybníčky. Původní osada ze 13. stol. vznikla jako hospodářské středisko nově kolonizovaného území. Nejdůležitějším datem v dějinách města je rok I580, kdy císař Rudolf 11. povýšil Bystřici na město a udělil jí nová privilegia. V současnosti je město střediskem spádové oblasti zahrnující asi 35 000 obyvatel. Jeho novodobý rozvoj je spojen s obdobím těžby uranu. Budoucnost Bystřice nad Pernštejnem stejně tak jako celé oblasti spočívá ve využití přírodního i lidského potenciálu, který se skrývá v této drsné, ale krásné krajině.