Starobylá Jihlava patří mezi historicky nejcennější města České republiky. Byla založena Václavem I. po objevu bohatých stříbrných žil v letech 1237-1239 a v průběhu druhé poloviny 13. stol. se bouřlivě rozrostla v jedno z nejvýznamnějších měst království. Přispělo k tomu i nadčasové rozhodnutí krále - pozvání důlních odborníků z nejznámějších evropských hornických středisek (hlavně z Bavorska, Saska a Tyrol). K nim se přidali i řemeslníci a obchodníci a tak město rostlo i díky jejich přílivu, jejich znalostem, zručnosti a zdatnosti. Jihlava se tak stala místem, kde se uplatnily nové podnikatelské formy, nová dolovací technika a kde vznikl i nový horní právní řád. V Jihlavě se spojují a vzájemně ovlivňují tři velké problémy českých dějin 13. stol.: vznik měst, počátek vyspělého dolování a německá kolonizace. Jihlavské doly se však brzy vyčerpaly a novým zdrojem obživy i bohatství města se stala již ve 14. stol rozvinutá řemesla (výroba piva, cínařství, kloboučnictví a především soukenictví) a obchod. V 16. stol. patřila Jihlava podle svědectví kronik svým renezačním stavitelstvím a humanistickou kulturou mezi nejkrásnější města střední Evropy. Třicetiletá válka, a to zvláště její závěr v letech 1646-1648 však srazil Jihlavu na kolena tak, že město své dřívější pozice a významu již nikdy nedosáhlo. Krása dříve tak bohatého města však z větší části zůstala zachována, a to hlavně v interiérech 213 památkově chráněných domů, které tvoří jihlavskou památkovou rezervaci. Rovněž dochované části rozlehlého hradebního systému s charakteristickou bránou Matky Boží svědčí o významu Jihlavy jako pevnosti na českomoravské hranici. V následujících stoletích přísně organizovaný cechovní systém opozdil nástup novodobého průmyslového podnikání. Na počátku 20. stol. je zpoždění vyrovnáno a město se uplatnilo jako významné středisko textilního průmyslu. Postupem doby se Jihlava opět stává přirozeným centrem rozsáhlé oblasti Českomoravské vrchoviny a zaslouží si pozornost jak zájemců o historii tak milovníků přírodních krás.

Budova radnice s bohatým architektonickým vývojem v komplexu patricijských domů na Masarykově náměstí

Pozdně gotická Brána Matky Boží s renesanční patrovou nástavbou - součást zachovaného hradebního systému města

Kostel Nanebevzetí Panny Marie - pohled do hlavní lodi pozdně románské baziliky z pol. l3.stol.