Okresní město Trutnov s 33 000 obyvateli s rozvinutou textilní, strojírenskou, energetickou a kožešnickou výrobou je rozloženo v malebném údolí řeky Úpy a na přilehlých návrších v nadmořské výšce 427 m. Má poměrně drsné podhorské klima s průměrnou celoroční teplotou 6,8 °C. Bohaté dějiny kdysi věnného města českých královen, vyhledávaného východiska turistických cest do Podkrkonoší a brány do nejvyšších českých hor Krkonoš s majestátní 1 603 m vysokou Sněžkou, dokumentují četné kulturně historické a přírodní památky. Bájné vyprávění o založení Trutnova v 11. stol., boj rytíře Truta se skalním drakem, který zobrazil na své lunetě ve foyeru Národního divadla v Praze malíř Mikoláš Aleš, má své zpodobení na městských pečetích a znaku, který zdobí významné objekty města. Předchůdcem Trutnova, jehož vznik je písemně doložen k roku 1260, byla slovanská osada Úpa, přejmenovaná koncem 13. stol. kolonisty ze Slezska na Trutnov. Historický střed města, obklopeného ještě v pol. 19. stol. hradbami, tvoří náměstí. Jeho domy s podloubím mají většinou rysy pozdního baroka, empíru a klasicismu. Renesanční období připomíná dům č.p. 38 ve Slezské ulici a starobylá radnice, která se až do požáru v. roce 1583 nacházela uprostřed rynku. Její sgrafitová výzdoba z roku 1591 byla dílem italského mistra Valmadiho. Obnovena byla v osmdesátých letech našeho století při rekonstrukci domů na náměstí. Po posledním katastrofálním požáru v roce 1861, kdy vyhořelo 281 domů vnitřního města, byla postavena v novogotickém slohu. K památným místům náměstí patří i Krakonošova kašna z roku 1892, rodný dům významného česko-německého básníka Uffo Horna (č.p. 69) a barokní sloup Nejsvětější Trojice z roku 1704. Pamětní deska s datem 27. 6. 1866 v dlažbě jihozápadního cípu náměstí připomíná události prusko-rakouské války. Z dílny bratří Pacáků je barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého (naproti poště) z roku 1728 stejně jako plastika Svaté rodiny z roku 1730. Ta je umístěna mezi barokním kostelem Narození Panny Marie z roku 1782 a bývalým hrademzámkem, přestavěným v pol. 19. stol. na školu - dnešní Muzeum Podkrkonoší. V něm upoutá návštěvníky především expozice bitvy u Trutnova ve válce 186b. Boje probíhaly tenkrát hlavně na úbočích Janského vrchu s památnou kaplí sv. Jana Křtitele z roku 1712 (dokládají to četné vojenské pomníky kolem ní) a na návrší Šibeníku s monumentálním 20 m vysokým památníkem generála Gablenze z roku 1868. Trutnov má bohatou zeleň - skoro 40 mZ jí připadá na jednoho obyvatele. Městské sady z roku 1890 o rozloze 50 ha, které jsou botánickým klenotem města, zasahují téměř do jeho středu. Obraz města příjemně dotváří rekreační oblast Dolce s mnoha lesy a rybníky a sportovní areál se zimním stadionem a lázněmi. Významnou součástí Trutnova je Horní Staré Město s rozvinutou textilní výrobou. Kostel sv. Václava ukrývá vzácné renesanční řezbářské dílo z roku 1606, polychromovaný epitaf trutnovského královského lesmistra Nusse a jeho početné rodiny. K památným místům Poříčí, které je průmyslovým předměstím Trutnova (charakterizují ho především stometrové komíny elektrárny-teplárny), patří vojenský hřbitůvek z války v roce 1866 a novogotický kostel sv. Petra a Pavla z roku 1903. Svým pěkným vzhledem, hospodářským a společenským významem se stal Trutnov metropolí Podkrkonoší.

Krakonošovo náměstí s kašnou

Pohled k náměstí od hotelu Bohemia

Celkový pohled nad město, na horizontu Krkonoše

Pěší zóna města

Krakonošovo náměstí