Obec Starý Hrozenkov, centrum Moravských Kopanic, se nachází v malebném prostředí Chráněné krainné oblasti a dnes už i biosférické rezervace Bílé Karpaty. Poloha na průsmyku předurčila hrozenkovsko již k rannému osídlení. Prvé organizované osídlení vzniklo určitě současně s moravskouherskou hranicí v 11. stol. Nešlo však o poddanskou vesnici, ale o osídlení rozptýlené po celém území obce, která tehdy zahrnovala katastry nynějších obcí Žítková, Vítkovec, Vápenice a od roku 1791 i Lopeník, i velkou část území okolních obcí moravských a slovenských. Bylo to svobodné pohraničí zvané též "Hrozné Pusty" nebo "Pusty Hrozinkow", což dalo vzniknout názvu Hrozinkow nebo Rozinkow, od 19. stol. Starý Hrozenkov. První přímá písemná zmínka pochází z roku 1261, kdy věnoval Přemysl Otakar II. část území zvané Vysoká Lhota na potoku Hrozinkově, vizovickému klášteru Smilheim. Po roku 1600, kdy zesílil vliv Světlova byla na současném místě založena ves Hrozinkov osazená obyvateli okolních samot. Krajina trpěla vojenskými vpády Tatarů, Turků, Kumánů, Kuruců a řady dalších. Kritické období přečkával lid v okolních horách. Kraj poskytoval útočiště různým psancům z doby po husit ských válkách a bělohorské porážce. Základem obživy byl především chov hovězího dobytka doplněného zemědělstvím. Pěstoval se zde ječmen, oves, škripica (křibice lesní) později pohanka, žito a pšenice, řepa a brambory. Z ovocných stromů švestky na slivovici, jabloně, hrušky, vlašské ořechy a třešně. Dříve se ovoce po domácku sušilo a vyváželo do Budapešti. Život zde byl tvrdý, stěžovaný administrativními zásahy vrchnosti, které zakazovaly jakoukoliv výrobu i podomáckou, mimo zemědělství, což pak vedlo k hospodářskému zaostávání kraje. Lid se pak dále držel tradic, čímž se zachoval národopisný svéráz vyjádřený krojem, vyšívkami, písněmi, nářečím, stavbami a zvyky. Ke kulturním památkám Starého Hrozenkova náleží Farní kostel Panny Marie v pozdně barokním stylu z roku 1774, barokní socha sv. Jana Nepomuckého a také u rybníka stojící kaple ze 17. stol. V roce 1956 byla vybudována moderní budova školy, která vévodí celému kopaničářskému kraji. V obci se každoročně konají tradiční Kopaničářské slavnosti za účasti četných hudebních souborů z obou stran moravskoslovenské hranice. Také se v této oblasti stále nosí svérázný kopaničářský kroj a udržují typické lidové zvyky. Po rozdělení společného státu nabyl Starý Hrozenkov strategického významu jako jeden z nejvýznamnějších hraničních přechodů mezi Českou a Slovenskou republikou.

Svážení sena

Jaro na Kopanicích

Dřevěnice

Socha sv. Jana Nepomuckého

Kopaničářský kroj

Kopaničářské slavnosti

Celkový pohled na Starý Hrozenkov

Farní kostel Panny Marie